SVATOJÁNSKÝ HUDEBNÍ FESTIVAL 2017 - PÍSEK | Otavská svatojánská společnost

Kytarová legenda Lubomír Brabec v Písku s houslistou Jaroslavem Svěceným

Kytarový virtuóz Lubomír Brabec patří mezi naše nejúspěšnější hudebníky.

Po konzervatoři v Plzni a v Praze pokračoval v Británii na Royal Academy of Music a v Early Music Centre díky stipendiu britské vlády. Spolupracuje s řadou pěvců a sólistů světových jmen. Za své působení natočil více než 30 CD a v archívech je více než 60 hodin jím natočené hudby. Odborné kritiky jej řadí k nejbrilantnějším kytaristům světa. Jedná se také o zaníceného vodáka, jachtaře, potápěče, lyžaře a cestovatele. Věnuje se též canyoningu, skialpinismu a jezdí na koních. V roce 1997 uskutečnil vůbec nejjižnější koncert klasické hudby v historii konkrétně u ostrova Nelson na 6. zemském světadílu v Antarktidě. Celý koncert byl zaznamenán japonskou televizí a vzbudil značnou pozornost světových médií.

Je o vás známo, že jste plzeńský rodák. Máte snad také vztah k našemu kraji?

Narodil jsem se v Plzni, ale celý život mne to táhlo do jižních Čech k řece Otavě. A jak léta jdou nechyběl rok, abych si na ni nevyrazil na vodu. Vždy jsme končili v Písku. A tak jsem si Písek zamiloval. Mám rád nejenom, skvělé písecké hospůdky, ale také zádumčivé parky a staré uličky. A vůbec ze všeho nejvíc, staré říční lázně na řece Otavě. Bývaly doby, kdy takové lázně byly na každé řece a v každém městě. Nyní jsou ty písecké vzácností a svojí poetičností připomínají staré zlaté časy. Na plovárně v Písku na vás dýchne nejen Šrámek, ale hlavně Vančura. Mají tam krásné, každý rok nově natřené, dřevěné kabiny, nelakované dřevěné lehátka a starou skluzavku (tu si však nechali nevím proč sebrat). Terasu s restaurací, pivem a kávičkou. Všude vládne taková prvorepubliková pohoda Každým rokem tam strávím pár krásných dnů a přiznám se, byla doba, kdy jsem zcela vážně uvažoval, že se do Písku odstěhuji. Stejně tak dobře znám krásné písecké okolí a přiznám se, že to zde mám rád.

Mám zde řadu přátel, za všechny snad jmenuji polárníka Jaroslava Pavlíčka, s kterým jsem byl dvakrát v Antarktidě. Nebo malíře Dalibora Říhánka. Jsem hrdý, že předchozí dva ročníky Svatojánského hudebního festivalu, ať již to byl můj sólový recitál, nebo koncert s Pavlem Šporclem, byly beznadějně vyprodány! A tak se do Písku těším.

Kromě hudby se také věnujete sportúm. Jaké nejsilnější zážitky máte ze svých sportovních disciplín: z kola? z lyží? z vody? z ježdění na koních? Který z těch koníčků je nejnebezpečnější? Dáváte přednost spíše sportu, či hudbě?

Občas slýchám, že mám nebezpečné koníčky, ale já si to nemyslím. Nevěřím, že divoká voda, jachting, potápění, canyoning a jízda na koni je nebezpečnější než procházka po Václaváku v jedenáct večer. Mám rád sporty, které jsou něčím víc než sporty. Které neosloví jenom Vaši ctižádost, ale také Váš smysl pro krásu. Pro dálku. Pro něco co vás teprve čeká. Hudba je však pro mne vším! A speciálně ta „vážná“ je krásný rozměr, který dokáže v určitých momentech života neskutečně pomoci. Člověk k ní ale musí dospět a pak v ní najde úplně všechno. Začíná tam, kde slovo končí, a pokud je pravda, že hranice slova jsou hranice světa, pak hudba nás dostává za tyto hranice. Mám radost, že na mé koncerty chodí čím dál tím více lidí a že většina mých koncertů je vyprodána.

V Písku budete hrát v červnu v děkanském kostele. Jsou pro vás koncerty v kostele obvyklé? A proč jste se rozhodli udělat jeden z koncertů Svatojánského hudebního festivalu v Písku?

V kostelích koncertuji často. Jejich duchovní prostředí je jak pro mne, tak pro posluchače inspirující. V loni jsem nechal v Čepicích na mostě přes řeku Otavu nainstalovat skleněnou sochu vodáckého patrona sv. Jana Nepomuckého. Vytvořila ji sklářka Vladimíra Tesařová a přední části reliéfu v Praze požehnala Jeho Eminence Dominik kardinál Duka a při odhalení na mostě, sloužila mši Jeho Excelence Jiří Paďour, biskup českobudějovický. Jedná se o největší skleněnou sochu tohoto světce na světě navíc oboustranně inverzní. Stal jsem se také předsedou Otavské svatojánské společnosti a tam jsme se rozhodli pokračovat v šíření Nepomuckého kultu prostřednictvím hudebního festivalu. Při výběru měst byl Písek mezi prvními a stal se festivalovou stálicí. Nejenom, že je zde sv.Jan na Kamenném mostě, ale v děkanském kostele je také kaple sv. Jana. Navíc je zde velice milé publikum a kultuře vstřícné celé zázemí. Velmi si považuji, že písecká paní starostka chodí na naše koncerty a moc si vážím profesionální spolupráce kulturního centra. Celý festival je pod záštitou Jeho Eminence Dominika kardinála Duky.